Část 3: Ucpaný záchod a černý trh

Po 5 dnech na cestě cítíme, že potřebujeme dotyk luxusu. Luxus pro nás znamená místo se sprchou a umyvadlem, kde si můžeme přeprat ponožky a spodní prádlo. Z toho důvodu si ve městě Wadi Musa (kde je i vstup do Petry) platíme ubytování. Plánovaný očistný večer však brzy nabere na napínavosti. Jeden člen naší expedice se na jediném WC (který sdílíme s ostatními hosty) rozhodl nerespektovat přísná pravidla o nakládání s toaletním papírem. (Pozn.: V Jordánsku se jako v mnoha jiných zemích nehází papír do mísy, ale do koše vedle). Z této nerozvážnosti vznikla pořádná “kakastrofa” a my se před příchodem hostitele snažíme různými prostředky prošťouchnout až po okraj naplněnou mísu. Naštěstí se to daří a my zanedlouho jakoby nic popíjíme kousek od místa činu čaj. Hostitel jménem Alibaba nám nabízí, že by nám pomohl sehnat alkohol. Ve Wadi Musa nemá žádný obchod licenci na prodej alkoholu, a proto je jediným zdrojem tohoto požitku černý trh. Alibaba s námi sedá do auta a v šíleném provozu míříme do zapadlého obchůdku v jiné části města. Vedou nás do zadní místnosti, kde se v ledničce se zatmaveným sklem schovávají desítky lahví destilátu. Tušíme, že vzhledem k tomu, co prodejce riskuje bude cena vyšší, ale částka kterou nám sdělil nás přesto překvapuje. Vše je cca 4x dražší než v prodejně v Akabě a proto nabídku zdvořile odmítáme. Naše odmítnutí prodejce ani hostitele moc nepotěšilo a my se s prázdnou vracíme na ubytování.

Silvestrovské (ne)veselí

Ráno vstáváme velmi brzy, abychom se vyhnuli davům turistů v Petře. To se nám daří, báli jsme se nejhoršího, ale jsme příjemně překvapení, turistů tu moc není. V odpoledních hodinách jich však značně přibývá a pohyb mezi nimi je obtížnější. Petra je úchvatná, ale obrovská – když ji v podvečer opouštíme, jsme dost uchození. Unavení sedáme do auta a míříme k naši další zastávce – Mrtvému moři. Přístup k moři je kvůli snižující se hladině dost omezený, z vytipované pláže se vyklubal soukromý resort, kde nás ostraha vykazuje. Potmě už nemáme moc možností na hledání jiného místa na spaní a vyčerpaní bereme zavděk parkovištěm u silnice. V den silvestrovských oslav sedíme zničení v autě, dojídáme zbytky jídla a jen zlehka popíjíme pochybný alkohol z nalezené láhve z pouště – nechceme oslepnout. Naši tragickou situaci se snažíme zlehčit silvestrovskými videi s Bohdalkou – moc to nepomáhá. Do půlnoci nečekáme a usínáme na špinavém parkovišti.

• 

• 

• 

• 

Nový rok v lázních

Koupačku v Mrtvém moři nemůžeme vynechat. Je nám jasné, že místní určitě neplatí za předražené resorty a tak hledáme a doptáváme se, jak to dělají oni. Nakonec nacházíme to správné místo. Hned víme, že jsme našli, co jsme hledali. Jsou tu jen místní a většina z nich je v plavkách. Po chvilce se nás ujímá jeden starší Jordánec, který nám až příliš detailně referuje o svých problémech se zády. Kromě toho nám popisuje celou “lázeňskou” proceduru. Nejprve nás doprovází na pláž, kde nám ukazuje díry s tím nejlepším blátem. Ignorujeme šílené množství odpadků kolem i nabídky pána na namazání našich zad. Pomazaní blátem pak míříme do moře, kde se nemůžeme ubránit dětinskému smíchu. Způsob jakým nás voda nadnáší je prostě šílený a směšný. Za stálého pozorování pána několikrát opakujeme rituál mazání a následné koupele. Není tu příliš teplo a tak celí nasolení přecházíme do přírodních sladkovodních jezírek, ze kterých vyvěrá horká voda. Zde s místními relaxujeme a prohříváme naše kosti. S varhánky na dlaních a celí vláční po několika hodinkách tohle skvělé místo opouštíme a míříme k biblické hoře Nebo….

• 

• 

•