Část 1: Chorvatsko bez turistů, utopený mobil a první krev
A proč tam jedete? Stejně tam máte h*vno co dělat! Tak aspoň pište!
– maminka před odjezdem
Nedůvěra našich bližních v úspěch naší expedice byla opodstatněná. Co se týká výprav autem, byli jsme nezkušení jako jarní tráva. Přesto jsme si tento dopravní prostředek vybrali k projetí Balkánu, jedné z posledních divočin v Evropě. Výběr a velikost auta odpovídal našim finančním možnostem a lowcostovému srdíčku. Nápad, který vznikl v hospodě u piva jsme dotáhli do konce. Jednoho letního dne se 4 kamarádi naskládali do komicky malého auta a vyjeli směrem k Balkánskému poloostrovu.
Jako první zastávku našeho putování jsme si vybrali ostrov Lastovo. Lastovo je nejvzdálenější celoročně obydlený chorvatský ostrov a na rozdíl od ostatních destinací v Chorvatsku netrpí v sezoně návalem turistů. Pohled na mapu nám prozradil, že má ostrov na šířku pouhých 10 km a my přemýšleli, že tam vyrazíme bez auta. Když jsme se po tom podívali na cenu dopravy auta trajektem, bylo rozhodnuto. Auto jsme nechali schované u bytovek ve Splitu a jen s krosnami a sedáme na trajekt.

Na ostrov jsme přijeli v noci. Odmítli jsme služby taxikářů a do kempu na druhé straně ostrova jsme vyrazili pěšky. Vzdálenost jsme podcenili a nakonec jsme spali někde na cestě. Vhodné spací místo jsme nenašli. Celý ostrov je tak trochu skála a všude je něco pichlavého. Neroztahujeme stany ani samonafukovačky (bojíme se o ně), spíme pod širákem jen tak na zemi. Vyspali jsme se lépe, než jsme čekali a ani všudypřítomné kozenky nás moc neukusovali. Docházíme do kempu a začínáme si užívat letního lenošení.
Hned první den lenošení se Vojtovi podařilo kopnout do ježka. Tak místo plavání vytahujme bodliny z nohy. Kromě toho se nám ale stala ještě jedna nepříjemnost – Slávek utopil nebo mu byl odcizen mobil. Po neúspěšném hledání, jsme se rozhodli dát Matějovo telefonní číslo jedné milé servírce na pláži, aby nás případně kontaktovala, kdyby se mobil našel. Naneštěstí se tam pohyboval i její otec, který zaslechl naše lichotky směrem k servírce. Stihli jsme odejít včas a byli jsme nakonec rádi, že jsme nedostali do držky. Ještě ten večer jsme dostopovali do městečka Lastovo a při krásném výhledu na moře jsme vychutnávali místní vínko a sýry…
- Turecko: Lýkijská stezka - 24 února, 2023
- Část 5: Tři polibky na rozloučenou v Kyrgyzstánu - 16 května, 2022
- Část 4: Everest, výšková nemoc a flákance - 1 května, 2022